Soll die Meinungsfreiheit eingeschränkt und Beleidigungen durch Politiker geahndet werden?

Politikum by se melo nadavat verejne a bez omezeni. Vsem. Je to verbez co si nezaslouzi lepsi zachazeni nez pochcanej hadr od hajzlu.

ne, pokud si někdo myslí že ano tak ten člověk je ztracený

As long as you dont say some crap like offing or someone should off someone. it should be public critic of a person working for the state therefore you can say the person is a donkey and doing a bad job. Using colorful language should be fine.

Ne.

Myslím, že tohle je tak trošku šedá zóna a u toho případu Němce neznám dost informací, abych to dokázal nějak vyhodnotit.

Obecně si myslím, že je velký rozdíl mezi svobodou názoru a svobodou slova obecně.

1 – Máš mít možnost myslet si co chceš? Ano

2 – Máš mít možnost svůj názor říct? Ano.

3 – Znamená to, že můžeš říkat cokoliv se ti zachce? Ne.

A on ten rozdíl mezi tím, že říkáš něco jako svůj názor a kdy to říkáš jako fakt, tak mezi tím je často hodně tenká čára, kterou hodně lidí nevnímá.

Mám mít možnost říct, že jsem se s tebou potkal a že jsi na mě působil jako pedouš? Jako asi jo. Myslet si to o tobě můžu a asi bych měl mít možnost svůj názor vyslovit.

Mám mít ale možnost psát a tvrdit, že jsi pedouš, prokazovat to fejkovýma AI fotkama co budu posílat tvojí rodině a k tobě do práce a ohánět se svobodou slova? Já bych řekl, že ne. Co myslíš?

Svoboda slova neznamená, že můžeš říkat beztrestně cokoliv.

Fantastické, jak je Německo kosmopolitní. Němec dostal v Německu úřední oznámení v anglickém jazyce. Mají i arabské verze pro ty jejich nové Němce, nebo taky dostávají úřední oznámení v AJ? Nějak se mi to nepozdává. 😀 Na druhou stranu naši západní sousedé jsou tím svým politicky korektním blbnutím už natolik degenerovaní, že mi to vlastně ani nepřipadá nereálné. Bez ohledu na pofidernost tohoto konkrétního příspěvku. Takže kdo ví.

edit: Když se tady máme tak dobře, tak proč pořád slyším, jak na západě mají cosi a my tady pořád ne a proto to musíme mít taky? Ten mindrák, jak musíme pořád dohánět západ je k ničemu. V západních zemích mají i dost zásadní problémy, které tady snad nikdo příčetný nechce a ten úpadek může nevidět jen úplný idiot.

Němec nadvá Olafovi anglicky? Něco tu nesedí

S prací politika přichází i povinnost akceptovat nadávky a agresivitu vůči jeho osobě.

Politik ve funkci neni clovek ale verejny organ s imunitou a proto by nemel pozivat stejnych prav jako clovek.

Jedinej Olaf, který by se neměl urážet, je ten, který dává vřelá objetí

Vola sa to komunizmus a uz sme to skusali.

Inac odporucam si pozriet rozhovor s ludmi, ktori o tychto nezmysloch v Nemecku rozhoduju:

[https://www.youtube.com/watch?v=-bMzFDpfDwc](https://www.youtube.com/watch?v=-bMzFDpfDwc) (Policing the internet in Germany, where hate speech, insults are a crime | 60 Minutes[](https://www.youtube.com/@60minutes))

Je to dost scary.

Začal bych tím, že politici mají být trestání za lhaní. Pak by se snížil počet urážek politiků.

V demokratickej krajine by malo byť možné politikov urážať úplne akokoľvek (s výnimkou vyhrážania sa smrťou/násilím).

Nemecko je v tomto extrémne blízko Putinovmu Rusku, a je to nebezpečné. Takáto krajina nemá čo hľadať v EÚ. EÚ by mala okamžite zakročiť a prinútiť Nemecko odstrániť dané zákony ktoré spôsobujú eróziu demokracie.

Osoby verejne činné alebo verejne známe musia zniesť väčšiu mieru kritiky než súkromné osoby. Čím viac bude obsah prejavu súvisieť s verejnou činnosťou dotknutej osoby, tým viac bude tento prejav chránený slobodou prejavu.

„Verejne činné“ osoby sú osoby, ktoré sa podieľajú na výkone verejnej moci, na chode štátu a správe vecí verejných a mali by sa verejnosti za svoju činnosť zodpovedať. Základnou kategóriou verejne činných osôb sú politici.

Z rozhodnutia Európskeho súdu Oberschlick v. Rakúsko vyplýva, že na rozdiel od súkromných osôb, je u politikov potrebné pri stanovení rozsahu ich práva na ochranu dobrej povesti a súkromia zohľadniť verejný záujem na slobodnej diskusii o politických otázkach, ktorá je nevyhnutným prvkom každej demokratickej spoločnosti.

Európsky súd v rozhodnutí Lingens v. Rakúsko uviedol: „Hranice prijateľnej kritiky sú širšie u politikov než u súkromných osôb. Na rozdiel od súkromnej osoby sa politik nevyhnutne a vedome vystavuje dôkladnej kontrole každého svojho slova a činu zo strany novinárov, aj zo strany širokej verejnosti a v dôsledku toho musí preukázať vyššiu mieru tolerancie.“

Za politikov sa považujú najmä predstavitelia zákonodarnej moci, územných samospráv a vysokí predstavitelia výkonnej moci.
Ešte väčšiu mieru kritiky ako politici však musí zniesť vláda.

Európsky súd v rozhodnutí Castells v. Španielsko uviedol, že „limity prípustnej kritiky sú širšie, ak ide o vládu a to v porovnaní so súkromnými osobami, či dokonca aj s politikmi. V demokratickej spoločnosti musí byť konanie i nečinnosť vlády predmetom prísneho prieskumu nielen zo stranu orgánov zákonodarnej či súdnej moci, ale aj zo strany tlače a verejnej mienky.“
Medzi verejne činné osoby ďalej patria aj sudcovia, úradníci vo verejnej správe alebo predstavitelia ozbrojených zložiek (polície, armády).

V rozhodnutí Handyside v. Spojené kráľovstvo Európsky súd uviedol, že „sloboda prejavu sa vzťahuje nielen na „informácie“ alebo „myšlienky“, ktoré sú prijímané priaznivo alebo sú považované za neškodné alebo je k nim zaujímaný ľahostajný postoj, ale aj na také, ktoré urážajú, šokujú alebo znepokojujú štát alebo určitú časť obyvateľstva. Také sú požiadavky pluralizmu, tolerancie a znášanlivosti, bez ktorých nemôže existovať demokratická spoločnosť.“

Jiří Herczeg vo svojej knihe o slobode prejavu uvádza: „To, že určité výroky ironizujú, odsudzujú či zavrhujú určité konanie, ich ešte nerobí hanobiacimi. Sloboda prejavu chráni nielen obsahovú náplň myšlienok a informácií, ale aj formu, v ktorej sú vyjadrované. O hanobiacu kritiku preto nejde v prípadoch, kde je určitý výrok iba prehnaný alebo útočný. K prebudeniu verejnosti z letargie je niekedy nutné použiť aj ostrejších výrazov, ktoré by za iných okolností mohli byť považované za urážlivé.
„Požiadavka, aby každá kritika mala umiernenú podobu, by na škodu veci zbavovala kritiku určitého emocionálneho náboja, ktorý má často svoje opodstatnenie.“ (Herczeg , J.: Meze svobody projevu. Praha: Nakladatelství Orac, 2004, s. 71)

Z rozhodnutia Európskeho súdu Lingens v. Rakúsko vyplýva, že v diskusii o veciach verejného záujmu možno používať aj silnejšie výrazy.
Európsky súd považuje za prípustné aj preháňanie alebo dokonca aj provokáciu.

Podľa rozhodnutia Európskeho súdu Prager a Oberschlick v. Rakúsko „novinárska sloboda zahŕňa aj možnosť uchýliť sa k určitej miere preháňania alebo dokonca provokácie.“.
Za určitých okolností však aj názory a hodnotiace úsudky môžu prekročiť medze slobody prejavu a stať sa neoprávneným poškodením dobrej povesti (ide o tzv. hanobiacu kritiku).
„Kritické výroky nadobúdajú charakter hanobiacej kritiky najmä vtedy, ak v popredí nestojí vecné vysporiadanie sa s problémom, ale urážanie poškodeného.
Ak sú v kritike použité výrazy, ktorých miera expresivity je v značnom nepomere k cieľu kritiky a z nich vyplýva úmysel kritizovanú osobu uraziť, ide o kritiku neprimeranú, ktorá je spôsobilá zasiahnuť do práva na ochranu osobnosti.

Vo viacerých rozhodnutiach však Európsky súd vyslovil, že aj použitie značne expresívnych až urážlivých výrazov bolo primerané vzhľadom na okolnosti situácie, v ktorej boli použité a teda ich použitie bolo v rámci slobody prejavu.

Zdroj: Via Iuris – Sloboda prejavu a žaloby na ochranu dobrej povesti
(Táto publikácia vznikla v rámci projektu finančne podporeného Ambasádou Spojených štátov v Bratislave)
[https://viaiuris.sk/wp-content/uploads/2017/08/publikacia-sloboda-zaloby.pdf](https://viaiuris.sk/wp-content/uploads/2017/08/publikacia-sloboda-zaloby.pdf)

vzdim my mame nejakou svobodu skova?

Je mi na zvracení z toho, že lidé věří fotkám na anonymních účtech na sociálních sítích, aniž by hledali nějaký důkaz, že se daná věc opravdu stala.

Wtf?? Kdokoliv odpoví, že ano, měl by se jít léčit.

Toto je docela hezké téma na kterém si každý z nás / vás může vyzkoušet argumentaci.

Řekněme, že si myslíte, že by urážky politiků MĚLY být trestné. Místo toho, abyste se pokoušeli najít argumenty podporující váš názor, zkuste udělat pravý opak – hledejte argumenty, proč by trestné být NEMĚLY.

A naopak – pokud jste zastánci přístupu „Politikům je potřeba nadávat do kurev od rána do večera, protože si nic lepšího nezaslouží, kurvy jedny!“ – tak zkuste zatnout zuby a dvě minuty v kuse argumentovat, proč by to tak být NEMĚLO, proč by měli mít možnost se ohradit proti útokům a dovolávat se ochrany případně i u soudu.

Teprve když tohle zkusíte, tak máte šanci posunout své uvažování nad primitivní úroveň a ocenit komplexnost problematiky.

Měl bych schopný být každé osobě říct i tu nejhorší možnou kombinaci slov, které český nebo jiný jazyk obsahuje a nikdy by pouhé urážení nemělo založit potenciální trestní odpovědnost a stejně tak by každý měl možnost to stejné říct mě. Svoboda slova by měla být bezvyjímečná, asi jako zákaz mučení a nelidského zacházení.

Je pekny ze se nemci vraci do starych koleji. Aspon na neco je na tomhle svete spoleh…

Omezená svoboda už není svoboda.

Česká soudní judikatura potvrzuje, že politik, coby veřejně známá osoba, musí snášet negativní projevy veřejnosti v souvislosti s výkonem jeho funkce na svou osobu ve vyšší míře. Ale i to má své meze (rasizmus, diskriminace, atd). Každopádně u nás snad německá cesta ještě nějakou dobu nehrozí.

Spíš je zajímavý jak dokážou komu přesně účet patří, jako to dělá náš hranatý milovník výfuků…

Filipe Turku, ty debilní píčo, co si asi tak myslíš o tomto redditu.