Vor 30 Jahren 14.7. 1995 zogen die Kriminüren aus dem Orlické -Damm das erste Fass innerhalb des Falls von Orlické Killers. Wie erinnern sich diejenigen, die das Jahr ’95 erlebt haben, an diese Zeit?

Mi přišlo vždycky děsivé, jak snadno tohle všechno šlo a jak to bylo běžné. I kdejaký místní podnikatel z maloměsta měl s podobnýma lidma nějakou zkušenost. Ne, že přímo jel ve vraždách, ale mu někdo vyhrožoval nebo tak. U nás takhle borec skončil ve studni, našli ho asi po roce a to nebyl žádný drogový boss nebo miliardář. A pokud vím, tak se dodnes neví, kdo to udělal.

Kdejaký bar, autobazar, půjčovna, zastavárna, všechno bylo naprosto prolezlé, každý druhý policajt v tom jel, kdo v tom nejel, tak dělal, že nic nevidí. Připadá mi, že bylo neskutečně snadné umřít, protože nějaký magor vás pro pár korun odstřelil.

„Tak jsme čapli zlodějíčka,
šlo to jako na drátku.
Pošleme ho ze sluníčka
na pár týdnů do chládku

.Dělá hmyzu ostudu,
zavřeme ho do sudu,
do sudu, do sudu, do sudu, do sudu.
Tam si asi nějaký čas pobudu.

Tak jsme čapli Pučmelouda,
že se trochu nestydí.
Samý podfuk, samá bouda,
pochytil to od lidí.“

Jak říkám, děsivá doba. Sám jsem to na Jižním městě zažil kdy úspěšnému podnikateli nastražili do auta granát. Naštěstí vypadl a vybouchl v bezpečné vzdálenosti kdy se naštěstí nikomu nic nestalo, jen pár oken a jiná zaparkovaná auta to odsrala, na našem paneláku bylo poškození od střepin viditelné do zateplení. Rok 1992, o rok později tu za bílého dne zastřelili jiného podnikatele když šel k autu. Sám jsem zažil střelbu u své školy kdy to tam lítalo nad hlavama, zázrak že to nikdo neodsral. Vrchol byl řádění pedofilů, moje spolužačka z vedlejší třídy byla napadena u svého bytu a brutálně znásilněna, od té doby jsem jí neviděl. Asi rok nás hlídali policajti a rodiče si nás museli vyzvedávat osobně.