Ich war eine Klasse auf einer Reise in Prag. Als wir auf dem Altstadtplatz saßen und auf die zweite Gruppe warteten, kam der ältere Herr zu uns. Er sprach fließend Tschechisch, offensichtlich ein einheimischer Tschechisch. Er sagte, er habe Geld verloren und habe CZK 11 für eine Bahnfahrt für Pardubice vermisst.
Jeder aus meiner Gruppe sagte, sie hätten nichts. Aber in diesem Moment hatte ich es Bedauern, es tut mir nur leid, also gab ich ihm zwanzig Kronen, die ich in meiner Tasche hatte.
Und dann begann es, die anderen wurden betrogen. Vielleicht haben sie Recht. Vielleicht trinkt der Herr der Herr irgendwo unter der Brücke Bier für mein Geld. Aber wenn ich ihm nichts geben würde, weiß ich, dass ich später immer noch darüber nachdenken würde. Was wäre, wenn er die Wahrheit redete? Was ist, wenn er wirklich Hilfe brauchte?
Wir sagen oft über uns selbst als Tschechen, dass wir helfen können. Aber dann sagen wir nein und nennen es einen Betrug.
Ja, vielleicht war es ein Betrug. Vielleicht wählte er mich (Student) oder dass er speziell 11 CZK sagte, kein Zufall. Er wusste, dass die meisten Menschen ihm gerne zwanzig geben würden, als klein zu suchen. Vielleicht habe ich nur erlag, weil ich nicht viel Selbstvertrauen habe. Aber trotzdem habe ich es getan. Und ich würde es wieder tun.
Was denkst du darüber? Ist dir so etwas passiert? Denken Sie, dass dies ein häufiger Trick ist? Wo glaubst du, endet und die Naivität beginnt?
https://i.redd.it/tb4mkge0ta6f1.jpeg
Von Gajdycz
42 Kommentare
Jestli díky tobě pije pivo tak na sebe můžeš být hrdý synu.
Myslím, že na blbcích jako ty vydělává tolik, že má pět garsonek a networth 30M.
Proč jsi mu nenabídl, že mu koupíš ten lístek?
Měl si říct že mu ji dáš za 10 dřepů
za dvacku bych mu poradil, kdo mu ty prachy dá
11 korun bych mu taky dal. a ať si s nima dělá co chce. pokud ale opravdu chtěl jet dobrovolně do Pardubic, tak bych ho upřímně politoval.
Mě nejednou bezďák v klidu oznámil, že když nemám drobné, tak ví, kde jsou nejbližší bankomaty. Jeden dokonce věděl, že některé banky mají sdílenou síť a tudíž má výmluva na to, že bych platil poplatky je mylná.
Podojil mě o 200,- a já na to dodnes nezapomenu.
Pomáhat neznamená nechat se okrádat. Časem to pochopíš.
Na Staromáku vybírá na lístek do Pardubic… Buď chceš dát peníze žebrákovi, nebo ne.
Já jim občas něco hodím. Kecy co mají okolo neposlouchám.
Moje najoblibenejsi vec na bydleni na predmesti neni bezstarostne parkovani primo pred domem, ani ten nadstandardni obytny prostor, dokonce ani velka zahrada a romanticke grilovani pod rozkvetlou merunkou pri zapadu slunce, ne moje najoblibenejsi vec je to, ze nemusim kazdy jeden den odpovidat na to ci nemam 11Kč na cestu do Pardubic.
Prachy na vlak — to je velmi ohraná písnička. Na 99 % jsem si jistý, že to na vlak opravdu nepotřeboval.
Když na mě na férovku zkusí, jestli nemám drobný, bez jakéhokoli výmyslu okolo, tak nemám problém dát. Když přijdou s takovou pohádkou, tak se zeptát, zda opravdu na vlak, jestli to je pravda. Většinou se přiznají, že to na vlak fakt není. Dvacku dát nezabije…
Koukni ke mně na profil. Mám tam podobný příběh o pomoci lidem a jsou tam popsaný i reakce okolí. Člověku je z toho smutno
V Kosiciach na stanici bol tiez jeden taky. Slusny, oholeny, cisto obleceny. Bol v KE u lekara a stratil penazenku a potreboval na cestu domov. Po tom, co som si tu historku v priebehu mesiaca vypocul 5. krat, som mu poradil, nech si da penazenku na retiazku, ako to nosim ja (metalista).
Btw po zhliadnuti filmu deti zo stanice zoo uz nezvyknem na ulici davat peniaze nikomu a na nic. Ked si odomna nejaky mladik vypyta na listok na autobus a mam naladu pomahat, radsej mu ponuknem rovno kupu listka.
S kamarádem se nám jednou stalo (když nám bylo tak 15), že jsme si šli koupit lístky na metro a u automatu jsme zjistili, že nám chybí 2 Kč. V tu chvíli k nám přišel týpek, že mu chybí 4 Kč na lístek, jestli bychom mu je nedali. Když jsme mu řekli, že nám také chybí, tak dal ty 2 Kč on nám.
Škoda, že se tohodle postu nedožil u/branik-bot
🙁
Mně to přijde v pohodě, navíc dvacka je nic. Jinak si myslím, že žebrání má v naší společnosti důležitou funkci a je dobře, že se tím dá třeba získat dost peněz na jídlo.
Mě spíš štve, když někomu takhle dám peníze a on ani nepoděkuje a jenom říká, že chce víc.
Po me jednou chtel bezdak v Sherwoodu prachy, ze se potrebuje dostat domu do Usti. Tak jsem mu rekl, at mi ukaze obcanku(kvuli kontrole bydliste). Mno… obcanku mi neukazal, ale naucil jsem se nekolik novych nadavek.
Stává se mi. Většinou fakt vypadají jako houmlesové. Peníze dávám málokdy, ale kupuju jídlo, hlavně v zimě. Ale dal jsem i prachy, víc než 11 Kč 🙂 beru to jako splátku štěstí.
Životná lekcia za 20 Kč. Čakajú ta omnoho drahšie životné lekcie…
Jedenkrát takhle za mnou přišel borec v Praze ze chce prachy. Říkám na co vole vždyť jsi žebrák a táhne z tebe chlast. A on: kámo upřímně začíná mi najizdet abstak celý se trepu musím si dát chlast jinak bude fakt zle. Dostal kilo a cigo za upřímnost.
Mě podobný pan prosil o peníze na autobus domů skoro každý týden. Asi jsme fakt národ hajzlu, že ani za těch několik let nenašel nikoho, kdo by mu těch pár korun na lístek přispěl. Kdo ví, co si říká jeho syn, který otce už několik let neviděl poté, co na „den“ odjel do Prahy. Snad chápe, že ho otec neopustil. /s
Jako popravdě mi je líto lidí, kteří fakt v takové situaci jsou, těch pár korun by fakt potřebovali a lidi je posílají do hajzlu, ale Praha je prostě takových zmrdu plná.
Tyjo, zkoušel jsi Linkedin?
naučí se tak pan bezďák že je lepší chodit do roboty než žebrat? ne, měl by jsi nad tím overthinkovat? taky ne, lidí je jak sraček a většina se tě bude snažit prodělat, a v mnoha případech dopadneš ještě hůř než dneska, a ty lidi co tě budou chtít obrat budou hrát přesně na lidský cit, tak na to bacha, pomoc je v pořádku jen si dobře vybirej komu a jak moc, abys pak neskončil kvůli tvému dobru na jejich místě 😉
Vpodstatě nevím, kdo si dneska může honit ego na žebrácích. Žebráci jsou tu 4000 let a mění se jen oblečení a příběh co vypráví. V minulosti patřilo k dobrým mravům, že bohatí podnikatelé přispívali žebrákům desátkem nebo financovali útulky. I za starého Říma bohatí měštané platili chudým, aby o nich dobře vyprávěli.
Dneska korporáty odrbou všechny vrstvy, majitel si koupí luxusní jachtu, prachy ulije do vlastní neziskovky a starost o žebráky je na státu.
Kdybys bydlel ve větším městě, tak nikomu nedáš taky nic. Kdybych měl dávat peníze každýmu, kdo si o ně řekne, budu za chvíli ten, kdo si o ně říká. Lítost není fakt na místě a ještě ta nejtrapnější výmluva o nedostatku peněz na vlak. Kdyby si alespoň nevymýšleli tyhle hovna furt dokola.
Tvle životní lekce jen za dvacku, toho si važ… Většinou to stojí mnohem víc 😉
Ja bych nerekl, ze ses pouze nechal okrast. Ja myslim, ze lide jako ty jsou hlavnim duvodem, proc jsou mesta plne takovych podvodniku. Kdyby jim nimdo nic nedal, bylo by toho mnohem min.
Prave kuli takovym naivnim lidem jako ty bude ten clovek dal otravovat na tom samym miste jeste hodne dlouho.
Cili neni to zak, ze jsi svou blbosti prisel o 11kc. Ty svou blbosti primo prispivas k tomu, ze verejny prostor je zasrany sockama.
Zebrakum nic nedavej. Nikdy! Je jedno, jak dojemnou vymluvu maji. Plati jednoduche pravidlo – pokud te prosi primo o penize, je to vzdy podvod.
Když jim dáš peníze, tak je jen podporuješ v alkoholismu, nebo tě podvedou.
Lepší je se zeptat co chce nakoupit. A najednou nic nechcou, nebo přizná že chce jen ten chlast.
11 protože je to podivně specifický číslo a působí víc důvěryhodně. Kdybych ti řekl, že burgery v mekáči obsahují 20% koňského masa, tak si řekneš, že to je bulšit, ale když ti řeknu, že obsahují 11,3% koňského masa, tak si řekneš „hmmm, 11,3? To je podivně specifické číslo. To si přece nevymyslel.“
Nedávno po mně chtěl bezdomovec drobné (nabízel, že mi za to umyje přední sklo). Řekla jsem, že nemám drobné, ale že se ráda podělím o cokoli z nákupu, který jsem si zrovna nesla. Nabídla jsem pivo, nebo chleba. Kupodivu si vybral chleba a byl za něj extrémně vděčnej.
Dříve jsem random bezdomovcům rozdávala ze své krabičky cigára (aniž by se zeptali). Dnes už nekouřím, ale možná budu u sebe místo toho nosit pár rohlíků?
Asi vás na ten výlet zobrali z nejakej ozaj malej dediny. Ak by si sa pravidelne pohyboval vo väčších mestách/staniciach, tak by si vedel že toto je otrepaná historka. Ale ak ti ho bolo ľúto, tak v poriadku, ber to ako keby by si mu drobné hodil do klobúka. Možno mu to takto príde menej ponizujuce ako zobrať….
pomahat nie je zle… prave naopak..
ked pride s nejakou takouto story, tak sa rovno opytaj ci je hladny, alebo potrebuje na noclah…
povedz mu, ze mu kupis jedlo a pitie v samoske … a podla reakcie uvidis ci je zufaly, alebo spekulant
Ty jsi udělal doborou věc – co s tím udělá on je jeho problém a jeho svědomí. Ano stalo se mi to, podvod to může být. Ale za mě vpohodě. Dál už netřeba řešit.
Nejlepší byla nějaká sbírka na nevidomé mezi nákupákem a fakultou. Řeknu nemám hotovost – nevadí máme qr kód na platbu 🤣.. tím mě dostali. no dodnes si myslím , že to byl podvod
Asi kecal – v době kdy snad i důchodci vědí jak si jizdenku koupit kartou případně vybrat cash z atm – ale je to jen dvacka(tzn ani ne dolar natož euro) a cítíš se lépe, dál není co řešit. Jinak zdravím z USA kde tohle máme taky a horší lol
On je problém, že se v těchto případech většinou nejedná o skutečnou pomoc, ale tzv. idiotský soucit.
Více k tomu ve výstřižku.
https://preview.redd.it/egx53uvm2b6f1.png?width=685&format=png&auto=webp&s=514346e334dbf1f81126017a4af54e61fda752be
Hezka fotka…to je Dubrovnik?😎
Jedné mojí kamarádce chybělo 8 Kč na autobus (nefungovala jí karta v autobuse na terminálu), nikdo v autobuse jí je nedal…musela si vystoupit, vybrat si z bankomatu a pak mohla jet domů (mimochodem, jezdí to tam jen cca co hodinu).
Jeden opilý chlap po mě žebral s plastovou flaškou v ruce peníze, hádal se s ostatníma žebrajícíma okolo sebe, nedala jsem mu nic.
Chlap stál s časopisem Nový Prostor a nabízel ho ostatním, ale nikdo si ho zrovna nechtěl koupit. Kousek od něj jsem si sundávala batoh a při vytahování peněženky jsem se začala usmívat od ucha k uchu, on se na mě potom usmál taky. Došla jsem k němu pro časopis a jeden jsem si koupila, celou dobu se na mě usmíval, poděkoval a bylo vidět, že je rád a hrozně vděčný. Taky jsem byla ráda – jak za časopis, tak za dobrý pocit, že jsem někomu za těch 80 korun udělala takovou radost. Potom, co mě viděly nějaké holky kousek ode mě, tak si taky jeden koupily.
To byl můj první zážitek s Prahou 🙂 ve druhé třídě jsme tam měli školní výlet. Já dal žebrákovi asi 2 koruny a celá třída včetně učitelek se do my pustili že se to nedělá.
Nelituju toho že jsem mu to dal. Spíš jak se do mě třída pustila. Pamatuji si to dodnes.
Btw, vy všichni, co dáváte bezďákům peníze — chápete, že jste nedílnou součástí problému? Nebýt lidí, kteří jim peníze dávají, tak je jich rapidně méně a ten zbytek skončí v sociálním systému, který je na to určený. Nebudou se nám poflakovat po nádražích a náměstích.
Peniaze dam, len ked hovori pravdu.
Prisiel za mnou asi tak 50 rocny pankac/bezdak, ze chce na vinko. Tak som mu dal 10 korun. Potom za mnou dosla cela banda, ci si nedam s nimi.
Já naletěla už tolikrát, že pokud vyloženě neřeknou, že třeba chtěj jídlo, tak jim nic nedávám. Obzvlášť po centru se potulujou bezďáci a smahy, co maj profi nacvičený pohádky a když se tam budeš motat dost dlouho, nejednou potkáš jednoho a toho samýho člověka, co ti pokaždý bude řikat to samý.
Třeba právě kolem staromáku se potuluje takovej přismahlej borec, mrňavej a překvapivě čistej, kterej chce vždycky prachy na bus do Žatce? Nebo Chomutova? Potkala jsem ho už 3x, pokaždý stejná písnička, naposled jsem mu vpálila do ksichtu, že už to na mě zkoušel a že mu dám leda kulový, tak mi řek, že jsem píča a ať táhnu do prdele.
Takže takhle moc by ti mělo bejt líto většiny žebráků.
V metru sem tam potkám normálně oblečeného týpka s batohem, chodí a ptá prachy. Vždycky nějaké BS story. Za pár let jsem ho potkal několikrát. Nedávám nic