Für mich ist Fettleibigkeit eine Krankheit und nicht etwas, das wir einen alternativen Lebensstil bezeichnen könnten. Oder sein vielleicht stolz auf diese Eigenschaft.
Die gute Nachricht für die überwiegende Mehrheit von Fettleibigkeit ist, dass dies dies "Krankheit" Es ist unglaublich leicht zu behandeln. Alles, was Sie brauchen, ist ein Bleistift, ein Papier und ein fester Wille.
- Um mehr Kalorien auszugeben, als ich akzeptiere – tägliche Einschreibung
- Regelmäßige Qualitätsschlaf 7-8 Stunden
- Leichte Bewegung
Von Oberleutnant_Lukas
34 Kommentare
No jasně, akorát mi přijde že ne to trochu zkratka, každý může být bohatý= stačí víc vydělat než utrácet>>denní zápis
Tady se vůbec diskuze nezvrhne v něco ošklivýho.
A až přijde domů, zapne Tinder a na všechny chlapy pod 180 swipne doleva.
Lituju toho, kdo musel dělat fat-checking.
South Park:
„Obezita, nadváha, korpulence.
Ať to nazveme jakkoliv, znamená to totéž.
Být jako prase.“
Tvoje chyba ze ja jsem tlusta.
Co to mele? Je obézní, protože je líný prase a vyžrala se, jednoduchý.
Nejvíc absurdní na tomhle „hnutí“ za akceptaci odlišného těla je posunití hranic vnímání obezity. Co dřív byla obezita, se dnes vnímá jen jako nadváha a spousta případů morbidní obezity, která má obří dopad na váš zdravotní stav, se dnes vnímá jako obezita. A morbidní obezita začíná na nějakých 160kg+, což je bulshit. A nejvíc na to doplatí mladí lidi. Náctiletí, kteří mají 100+kg, každý rok nějaký to kilo přiberou a žíjící v představě, že jen žijí alternativně, bez dopadu na zdravotní stav, protože fatfobie. Směšný taky je, že většina lidí vykřikující „pozor, fatfobik…tlak společnosti.. anorexie a bulímie“, jsou tlusťoši.
„nebýt tlaku na štíhlost“ – u těchto lidí je klasikou, že viní svou váhu na úplně všechno kromě svého chování, je to buďto právě tlak na štíhlost, špatné geny, nemoc, drahota atd., ale oni jsou v tom vždy nevinně. To že žerou jako prasata a jejich pohyb je omezen na klopýtání od gauče k lednici a zpět samozřejmě žádnou roli nehraje. Pokud si člověk nedokáže přiznat odpovědnost za vlastní život, pak mu není pomoci.
Všechna čest těm, co se rozhodli, že už takhle žít nechtějí a začali se sebou něco dělat, nikdy není pozdě.
Dvtv je bulvár zaměřený na senzace a bizár záměrně si tam zvou exoty nebo lidi co se dají snadno grilovat trochu laciné a hloubku bych v tom rozhodně nehledal. Video jsem neviděl a dvtv jsem přestal sledovat nějak krátce po tom co získali licenci.
„Jsem vyžraná, ale můžou za to ostatní.“ ♥️
Obezita je horší než kouření a alkoholismus. Jakákoli normalizace obezity je nabádáním k sebepoškozování a v případě dětí jde o zanedbání péče a/nebo týrání.
To jsou prostě holá fakta. Každý dokáže zhubnout, je fyzikálně nemožné nezhubnout, pokud se nepřejídáte. Na elefantizmus („moje geny“) se nelze vymlouvat. Samozřejmostí by měl být přístup k pomoci od lékaře, terapeuta či varianty na „anonymní alkoholici,“ netrvdím, že je to vždy lehké. Je to však vždy možné.
Jakožto ex-fat jsem sám obezitou trpěl a moje okolí včetně doktorů (endokrynoložka a internista) mi vymývalo mozek, že nikdy zhubnout nedokážu, protože máme obezitu v rodině. Zhubl jsem 75 kilo a nikdy je zpět nenabral.
Pokud se vám nedaří hubnout, zamyslete se, jestli vás nedrží nad metrákem vaše okolí. Tlustí nedovolí tlustým, aby zhubli a vyvrátili jejich teorie o genech. Vaše geny jsou v lednici.
Tolerovat obezitu nelze. Je to zločin. Fatfóbii si strčte do zadnice paní Ďuríčková. Kvůli vaší šikaně nemusíte obhajovat patologické přejídání. Nikdo nepodporuje šikanu tlustých, ale snahou o normalizaci obezity tuto šikanu rozhodně přiživíte.
P.S.: Samozřejmě, někdo hubne pomaleji, někdo se nemůže fyzicky moc hýbat… existují polehčující a potěžčující okolnosti, ale to jsou detaily. Zapomeňte na detaily. Fyzikální zákony pořád vedou.
Byla jsem tlustý dítě, co šikanovali. Co jsem udělala? Zhubla přes 30 kg a nikdo mě nešikanuje. Co je na tom nejlepší? Nebolí mě kolena! 😂
Je naprosto snadno léčitelná, stačí k tomu tužka, papír a pevná vůle…. Stejně tak je deprese snadno léčitelná, stačí být veselý, nebo u alzheimera stačí nezapomínat. /s
Se divím že lidi mají vůbec problémy, když řešení je tak snadné. Prostě je nemějte.
„Předsudky, že si za svá kila mohou sami, jsou líní, a nemají žádnou sebekontrolu“.
LOL, to nejsou předsudky, to je v drtivé většině případů pravda.
Jinak ať si dělají co chtějí, jen mi prostě přijdou fyzicky těžce neatraktivní (diplomaticky řečeno). To, že nechci být jeden z nich, není žádná fobie.
No konečně, já jsem za poslední rok přibral 10 kilo a až teď mě napadlo že za to můžou ostatní
A co když člověk nemá pevnou vůli? Tak ho odsoudíš a poradíš mu, že má mít pevnou vůli? A jak se člověk má dostat k pevné vůli? Takže použije svoji pevnou vůli, aby si vsugeroval, že má mít pevnou vůli? Já jsem závislý na cukru (doslova) a ten mozek prostě jede na automat a žádná vůle ho nezajímá. Prostě zajdu do obchodu a koupím sladkosti.
Ne, obezita fakt není snadno léčitelná, to je jen gaslighting, často praktikovaný lidmi, kteří mají rychlejší metabolismus (takže jim stačí se jednou za týden projít) nebo malý apetit (takže si v reastauraci dají dětskou porci a pak ji doma týden dojídají).
Kdyby to bylo tak jednoduché, tak se situace s obezitou neustále nezhoršuje. Bohužel je velice lákavé se nad ostatní začít povyšovat a pořádně si od srdíčka ulevit, jak jsou ti ostatní strašně hloupí a se slabou vůlí, což samozřejmě předkladatel tohoto pseudoargumentu „samozřejmě není“
Troufnu si tvrdit, že schizofrenní hnutí za normalizaci obezity jsou reakcí právě na ten intenzivní gaslighting, že „za obezitu si můžete sami, zhunbnout je jednoduché“, a když to tihle lidé nakonec vzdají, tak holt nemají jinou možnost, než se obrátit na normalizaci.
A co je nejhorší? JEdním z největších „problémů“ současnosti je, že se uvažuje o tom, že by se léčba obezity hradila z veřejného pojištění (což by objektivně mělo bezpočet pozitivních dopadů), čistě na základě nenávistného „Já nechci, aby moje peníze šly na ty bečky sádla, co se nechtějí hýbat a míň žrát“
Hele, možná to bude znít hnusně ale nebejt vyžraný prase je těžký. Když jsem sám hubnul ze 125 na 88, tak jsem se na to chtěl několikrát regulérně vysrat. Jak by řekla kámoška – Je to jen v hlavě. Když nemáš vůli a to že jseš tulo svádíš na ostatní, tak s největší pravděpodobností dopadneš jak Honza Husů.
Nadpis: “nikdo si nezaslouzi sikanu”
Nejnormalnejsi komentare na ř/czech:
Osobně mi připadá otravnější/depresivnější když je někdo obézní a prostě na to rezignuje jako že to je normální a/nebo že může existovat buď jen tloušťka, Auschwitz level vychrtlost nebo IFBB Pro svalnatost a protože ty zbylé 2 možnosti se tomu člověku líbí ještě míň tak radši zůstane bachratej.
Např. s čím mě sere i vlastní matka která taky je obézní bylo třeba nedávno prohozené: „hele já prostě nikdy nebudu mít postavu 90-60-90“, následováno XYtým cigárem za ten den (z toho bych též někdy dělal díry do zdí), nebo sarkastické „Ty mě fakt nenávidíš, viď?“ v moment kdy jsem prohodil, že bych koupil domů rotoped s nosností, se kterou by ho mohla využívat i ona.
Tohle dětinské skákání k superlativům a černobílému vnímání mi pije krev a štve mě když si takoví lidé dobrovolně volí krácení si života, odřezávání se od nespočtu možností co v životě dělat a zažít a serou na sebe i na ty kterým na nich sejde.
Koukám další klasický „chodí sem sociopatičtí toxický debilové bez empatie“ /r/czech moment.
Ještě tu chybí ti, co tvrdí, že deprese stací vyřešit procházkou.
Špatná zpráva je ta, že kdo má řeči o tom, jak snadno je obezita léčitelná o tom ví naprosto kulové a nikdy to sám nezkusil. (až na pár mimořádných případů).
„Nebýt tlaku na štíhlost, vážila bych méně“ to paní myslí vážně? Kdybych nečelil tlaku od žen kvůli velkému penisu, měl bych ho mnohem větší.
Obezita je nemoc z 99 % případů léčitelná.
Nicméně šikanu to neospravedlňuje. Obecně mám pocit, že kdyby lidi byli o 10 % laskavější, byl by svět o dost příjemnější místo
Já jí docela chápu, na jednu stranu je OK říct, že obezita není zdravá, ale není třeba kvůli tomu někoho šikanovat. Sám jsem byl většinu života štíhlý, aniž bych se snažil, a pak jsem se vyžral vlivem léků zvyšujících chuť k jídlu. Jak jsem dříve žral tak maximálně po brku, jsem najednou žral pořád. Shrnul bych to slovy: neznáš, tak nesuď.
Tady je strašně vidět jak rozdílné mohou být lidské zkušenosti.
Mě by ani nenapadlo zpochybnit, že když je někdo dokola traumatizovanej (ano, odmítnutí, vysmátí se – to může pro dítě lehce být trauma).
Z čeho je obezita? Moc kalorií, málo pomalý metabolismus. Člověk by měl jíst jen tolik, aby nepřibíral.
Ale snad nemusím mluvit o něčem jako je přejídání se ze stresu apod.
Každý zažíváme nějaký stres, každý máme nějakou toleranci. Každý se s ním nejak vyrovnáváme.
Jsou to jenom hormony a elektrický výboje v nervový soustavě. A když jsou mimo balanc, tak se člověk přestane ovládat. Najednou ten mozek nestačí. Nemá dost dobrý „copingový strategie“.
Je uplnej bullshit někomu sebeuvědomělýmj, že nestačí nic než tužka, sešit a kalkulačka.
To by si člověk musel být schopný nejdřív v klidu sednout, zamyslet se nad něčím, za co byl možná celý život odmitanej a nepřepnout do režimu přežití neboli do extrémní stresové reakce „fight or flight“.
Doufám, že nic příliš nezjednušuju, kdyžtak mě opravte.
Takže TLDR – paní má naprostou pravdu. Kdyby lidi nebyli zmrdi, tak by nebylo tolik poníčenejch lidí. Přitom hromada toho jsou jenom naučený vzorce chování, který jde správnou formou terapie vyléčit.
Jako takhle, já vlastně souhlasím se vším, co je v úvodním příspěvku napsáno, vidím to stejně. Ale jakožto matku s dvouletým spánkovým deficitem, kdy jsem ráda za alespoň 3 hodiny spánku vkuse, mě velmi pobavilo spojení „je to jednoduché“ a k tomu bod číslo 2 😅
A jen pro doplnění, nemám obezitu, mám 50 kg, jen tím chci říct, že tak jednoduchý a samozřejmý tento bod opravdu není, zrovna tato podmínka vážně není splnitelná pro všechny.. 🥴
Já nejsem fat aktivista, ale reálně fakt nerozumím proč je tak normalizovaný srát se do jiných lidí. Stává se mi docela často, že jsem s docela normálně se chovajícíma lidma, který najednou ad hoc řeknou „koukej jak je támhleta paní, daleko předaleko od nás, jak je tlustá, měla by míň žrát“ nebo „tamta holka má nohy tenký jako hůlky, měla by víc žrát“.
Podle mě v ČR nikdo nikoho netlačí k tomu, aby nějak akceptoval lidi s jinou postavou víc než tak, že se stará kurva hlavně sám o sebe.
Když jde někdo moc tlustej nebo hubenej po druhý straně silnice, drží se s někým atraktivním za ruku, směje se a má se skvěle, tak fakt od vás nikdo neočekává, že se k tomu nějak oficiálně vyjádříte. Ale překvapivě hodně lidí prostě musí něco říct, jak to nechápou, ale že holt některým klukům se to asi teda líbí. Žádné hovno Šerloku, a teď se starej zas sám o sebe.
Mít intruzivní myšlenky o tělech (účesech, oblečení) jiných lidí je vcelku normální, ale říkat to nahlas, to by normální snad ani nemuselo být. Lidi tady na redditu se strašně tváří, jakože tlustým lidem nikdo nic vlastně nedělá, a že chtějí nějaké přehnané extra zacházení. Ale reálně se lidi do tlustých lidí aktivně serou a nenechají je existovat v pokoji.
Jako někdo kdo váží víc můžu jen potvrdit (díky bohu jsem nebyl nikdy obézní, jen prostě kila navíc). Stačí ty kalorie počítat pokud nemáš fakt nějaké onemocnění. Pokud začneš počítat ještě protein tak už se to ztěžuje, ale pořád se to dá.
Teď to zrovna zase dělám, kila letí dolů. Jen to nedělám vždy protože to taky zabere čas a až moc přemýšlení nad tím co si vlastně můžu dát xd.
Pohyb hodně pomůže, I takové jednoduché nenáročné věci jako chůze, jízda na kole, či plavání. A místo tužky a papíru bych doporučil spíše kalorické tabulky xd
No nie je to az take lahke to je ten problem
“Fatfobie” není slovo
Já si to poslechl a dostal jsem se k tomu zajímavému – ona mluví o poruchách příjmu potravy. A ač souhlasím, že to je druhý extrém, tak je tu jeden velký problém.
Že je úplně blbá a nerozumí tomu.
Specificky – odmítá si trackovat kalorie, protože to může vést k PPP. Nechápe princip, že při počítání kalorií nejde o to, co sní ten člověk ten den. Jde o to, jak je konzistentní měsíc-dva-tři-rok. Absolutně není problém mít cheat day, pokud to člověk dokáže rozpoznat a následně opravit/napravit/naplánovat. Že jeden týden se člověk rozjede na dovolené a přibere třeba kilo? No problem, pokud je dalších 10 týdnů konzistentní, tak furt ztrácí třeba 4-5 kilo.
Říká, že když někdo řekne, že jde vychodit večeři, že to může vést k PPP nebo je to už součástí. Jasně, souhlas. Pokud se někdo cítí provinile, když si dá normální večeři, tak to může být problém. Ale většinou je to ve stylu, že člověk si od rána došel akorát na hajzl, pak slupne večer pizzu a pak se cítí provinile. A v tu chvíli je to podle mého užitečná sebereflexe a trošku punishment za to, že ten člověk prostě udělal něco špatně. Což mi nepřijde jako negativní bod.
Ona sama říká, že trpí chorobným přežíráním a obává se toho, že sklouzne do druhého extrému. Ale vzhledem k tomu, že si uvědomuje existenci druhého extrému, tak by snad měla být soudná a vytvořit si funkční systém.
Ona prostě ví, co by měla dělat, vypadá, že chápe rizika obou extrémů, ale její řešení je „nebudu se chorobně přežírat ze stresu, jinak budu fungovat úplně stejně“.
Zhubnout se snaží už nějakých 5-6 let to vypadá, očividně se nic moc nezměnilo, ale to neznamená, že o tom nebude mluvit.